Využití blogu k výuce.

Vyučování nějaké látky může být obohaceno o komunikací se studenty pomocí webu. V tomto článku bych se rád podíval na to, jaké informace se objevují na školních stránkách a zda by se k tomuto účelu nedal využít blog.

Informace publikované na stránkách k předmětu

Nejzákladnější informací k předmětu je osoba, která předmět vyučuje název předmětu a čas výuky. Dále kontakt na vyučujícího a informace o požadavcích nutných k absolvování předmětu.

Mimo to se na školních stránkách objevují informace o probrané látce v jednotlivých lekcích. Úkoly k vypracování, materiály a odkazy vztahující se k dané lekci. Průběžně se na stránkách může objevovat i informace o docházce.

Na konci roku se na stránkách mohou objevit vypracované úkoly studentů, informace o tom kdo předmět absolvoval, informace k formálnímu uzavření předmětu, zapsání známek a popř. i anketa s názory studentů a reflexí učitele na ně.

Struktura informací

Snad jsem na nic nezapomněl. Z popisu se jeví, že pouze určitou část informací lze přenášet formou příspěvků a jeví se nezbytné zřídit si webový prostor, kde budou uloženy další soubory a obrázky vztahující se k předmětu.

Kolaborativní editace

Blogovací systémy (např. tento na seznamu) umožňují spravovat blog pouze jednomu člověku a nerozlišují práva k jednotlivým částem stránek. Proto předmět s několika vyučujícími nebo cvíčícími spíše využije propracovanější řešení výukového systému jako Moodle.

Učebnice

Blog není vhodný k podrobnému popisu látky, protože k tomuto účelu se hodí spíše publikační systém podobný wikipedii (možná knoll, nebo soukromá wiki). U příspěvků v učebnici prostě čas editace nehraje už takovou roli.

Výhody blogu

Stejně jako webové stránky předmětu umožňuje blog oslovit všechny studenty (i ty co zapomněli přijít na hodinu) a to i v čase dlouho po konání vyučování. Jaké však má blog oproti nim výhody?

Hlavní výhodou blogu je, že nové příspěvky jsou hned viditelné to znamená, že změny ve stránce student nepřehlédne.

RSS kanál

Ostatně stejnou výhodou je RSS kanál, který umožňuje studentům reagovat na uveřejněné informace častěji. Přeci jen obecně student příliš často stránky svých učitelů nenavštěvuje, speciálně ne tehdy, když se tam nic nemění.

Komentáře

Studenti mohou přímo pod příspěvkem upozornit na chybu nebo reagovat upřesňujícími dotazy, které jsou pak spolu s reakcí dostupné i ostatním studentům. Kvůli bázlivosti studentů jsem však na vážkách, zda této možnosti využijí i anonymně.

Nevýhody blogu

Hlavní nevýhodou blogu pro učitele je stejně jako u osobních stránek pracnost s aktualizací a tvorbou obsahu mimo běžnou přípravu a prezentace kvalitou tohoto obsahu (a tedy možná i větší náročnost tvorby, než u běžného blogu). Ale tím se od webových stránek neliší.

Trošku nevýhodou je neměnitelné řazení příspěvků podle času editace/vložení. Což značí že příspěvek by měl být svébytnou entitou nezávislou na pořadí jiných příspěvků. Příspěvky proto mohou postrádat logické řazení a nalezení příspěvku může být složitější. Je tedy nejspíše nutné některé příspěvky zahrnout do speciální kategorie nebo pro lepší přehlednost odkazovat ze shrnujícího příspěvku. A také je možné že starčí příspěvky zapadnou, což je zas možno řešit dobrým členěním do kategorií.

Závěr

Dle mého názoru může být blog využit ke komunikaci se studenty lépe než obecné webové stránky. Proto pokud budu přístí rok vyučovat zkusím si pro tento účel založit blog a s výsledky vás seznámím.

Nabídka vyřazených knih

Jistě se vám stalo, že máte v knihovničce knihy o kterých víte, že na ně nesáhnete, ale třeba by se mohli někomu hodit...

Prohlédněte si tyto knížky, které ač naskladněny v mé posteli mohou mít pro někoho ještě hodnotu. Pokud o knihu máte zájem a jste si ochotni pro ni dojet od Prahy nebo mě znáte, tak může být vaše. Samozřejmě ne zadarmo (kam bych taky tímto způsobem přišel, že…), ale za dobrou cenu, daleko nižší než pořizovací (a to se vyplatí).

Za knihu beru balíčky modrých žvýkaček orbit 50 kusů. Alkoholické nápoje, dobré kafe nebo pohlednici odeslanou ze vzdálené ciziny. Pokud o knihu toužíte a chcete ji přivést po Praze, tak se spokojím s 10ti letou whiskou :).

A teď už bez nadsázky, kamarádi co znám mohou mít knihu zadarmo ostatní za symbolický dar :)

Efektivní převední textu do HTML

Mnohdy je potřeba převést existující text z Microsoft Wordu, OpenOffice nebo jen neformátovaný text do HTML (např. i pro tento blog). K tomu nám může pomoci wiki.

Syntaxe HTML je jednoduchá obsahuje hodně sémantických značek a však na přímé psaní textu je trošku rozvleklá. Přenechme ji proto strojům a pišme pomocí přehlednějších značek.

Stejně tak pokud převádíte bohatě formátovaný text třeba z Microsoft Wordu nebo OpenOffice do HTML, tak narazíte na to, že tyto programy vytváří HTML zanesené co nejvíce tagy tak, aby byla zachováno stylování textu. Takto vytvořený HTML soubor je nepřehledný k editaci i stylování pomocí CSS a také několikrát větší než je nutné.

I pokud píšete příspěvek do blogu, může být výhodnější použít váš oblíbený editor textu a vytvořit prostý text, který teprve později převést do HTML.

Problém jak stylovat text, jiným způsobem než HTML již je několikrát řešen. Příkladem mohou být značky použitelné ve fóru phpBB . Jiným řešením jsou značkovací jazyky wiki. Pomocí jednoho z nich lze například editovat příspěvky na wikipedii . Jedním z takových to jazyků je i Textile, pomocí kterého vytvářím tento příspěvek.

Pomocí tohoto jazyka snadno zformátujete stránku a vytvoříte validní HTML, které vloíte do svého blogu nebo do stránky kterou vytváříte. Vytvořené HTML není problém ostylovat pomocí kaskádových stylů.

Pozn: Pokud chcete umožnit vkládání podobně formátovaných příspěvků uživatelům na svém webu, existují knihovny, které vám to umožní např. RedCloth.

Steve McConell: Odhadování softwarových projektů

Podtitul: Jak správně určit rozpočet, termíny, zdroje

Tato kniha je brožovaná obsahuje cca 300 stránek za doporučenou cenu 500 Kč. Knihu jsem četl v českém překladu od Jiřího Fadrného, kterému nic nevytýkám.

Kniha se zabývá jednoduchým odhadováním softwarových projektů od shora i od spoda, snaží se vysvětlit základní matematické principy, rozdíl mezi odhadem a intuitivním hádáním co odhad je, jak zlepšit odhad v rámci skupiny a jak se vyvarovat systematických chyb.

Všechny použité principy postupy vysvětluje a ilustruje. Nejlepší na knize je, že není třeba hlubších znalostí matematiky, než procenta, odmocnina, násobení, mocnění, trojčlenka a nepřímá úměra.
Sice bych ocenil i pokročilejší metody (už jen pro krásu matematiky), ale kniha přesvědčivě argumentuje, proč to stačí. (kvůli počtu proměnných, které je třeba stanovit a chyby při jejich stanovení, stejně tak i vzhledem k neurčitostí v podkladech pro odhadování a změn ve vývoji projektu oproti předchozím projektům.

Při předpokladech znalosti základů statistiky, by se některé kapitoly knihy dali podstatněji redukovat a věřím, že by se kniha i o třetinu zmenšila. Přesto jsem rád, že se autor zaměřil i na nováčky.

Na knize se mi líbí, že použité metody vztahuje vzhledem k jejich použitelnosti ve vývojovém cyklu projektu.

V předmluvě knihy stojí, že pomocí metod v ní obsažených, lze získat jistotu odhahu na přibližně 25% a to už stojí si za to přečíst.

Známka 9/10

Bohužel jak se v knize dozvíte, tak věrohodný odhad nelze udělat bez vstupních dat z předchozích projektů nebo minimálně z části projektu, počet mých softwarových pokusů není největší a stejně tak i potřeba stanovování přesných termínů. Proto jsem se zatím neodhodlal přesně měřit čas strávený na jednotlivých částech, počty částí a projekty poctivě dokumentovat. Věřím však, že při větší motivaci se knuhu rozhodně vyplatí přečíst. A znalosti z knihy by měli patřit mezi nástroje pokročilého vývojáře. Skoro bych knihu zařadil do povinné četby.

Jack Goldsmith, Tim Wu: Kdo řídí Internet

Kniha vyšla v roce 2008 a po jejím neúspěšném shánění po knihovnách jsem se odhodlal si ji koupit, jako dárek pod stromeček.

Cena 300 Kč za cca 220 stránek mi přijde trochu nadsazená, ale kniha má tvrdé desky a je pěkně zpracovaná s pěknou sazbou, která se dobře čte. Knihu zdařile přeložil Jiří T. Pelech. (i když anglický originál jsem v ruce neměl, soudím tak tedy proto, že se v knize nevyskytují zřejmé technické nesmysly a neobvyklá spojení)

Kniha se zaměřuje na zmapování původní vize o svobodné společnosti na internetu a důvodů konce této vize. Probírá spoustu historických konfliktů a precedentů v přístupu k Internetu. V části, kde Jon Postel převezme DNS, nechybí vůbec vylíčení dramatičnosti tohoto okamžiku.

Dále kniha na jednotlivých příkladech ukazuje, jak státy regulují společnosti a jednotlivce za svými hranicemi. Že moc státu Internetem nebyla omezena, ale že stát se vzdal určitého prosazování moci na Internetu za účelem podpory ekonomiky a jeho prosazení. Kontrola internetu probíhá, ale není líčena jako zlý úmysl velkého bratra, ale jako předpoklad rozumného fungování výměny zboží a služeb.

Mimo konkrétních případů jak státní moc reguluje internet se kniha zabývá i regulací internetu ve státech, kde svoboda projevu má menší prioritu. Také rozebírá reakci západních firem na požadavky Čínských úřadů.

Autoři knihy se snaží poskytnout čistý pohled na vše toto hemžení kolem Internetu a knihu ukončují optimisticky.

Knihu můžu vřele doporučit k přečtení. Není v ní mnoho technických informací a v podstatě jde o humanitní četbu pro zimní večery.

Známka 9/10

Jan Polzer: GNU Emacs a Vim: Kapesní přehled

Tuto knihu jsem si koupil kvůli prohloubení znalostí editoru VIM, přeci jen spousta užitečných příkazů tohoto editoru mi zůstala skryta. Kniha mě stála 100 Kč, tedy celkem malý peníz. Její zpracování je dáno nižší cenou a knížka připomíná svou kroužkovou vazbou sešítek o 139 stránkách. Z toho se cca 80 stránek věnuje editoru VIM.

Protože VIM obsahuje poměrně zdařilí tutoriál vimtutor kniha rezignuje na to působit jako učebnice a spíše se snaží probrat jednotlivé oblasti voleb editoru VIM. Přijde mi tedy líto, že některé oblasti kniha popisuje přespříliš podrobně (8 stránek tabulky různých speciálních znaků a jejich kódů) a o jiné ani nezavadí vůbec (buffery, vývoj v jiných jazycích než C).
Kniha neuvádí všechny použitelné aliasy příkazů a ani všechny příkazy, proto nemůže být pokládána ani za manuál. Přijde mi, že autor spíše straní editoru EMACS /čert jeden (o:/ a proto uvádí aliasy, které se podobají příkazům z EMACSu.
Vysloveně škoda mi přijde, že autor nevložil do sešitu volné stránky pro poznamenání vlastních příkazů. V knize jsem objevil i několik chyb a to typografických i faktických.

Z části o VIMu jsem proto zklamán, neboť pročtením dokumentace bych se dozvěděl informací více a podrobněji. Přesto mě však přečtení knihy upozornilo na některé mechanismy VIMu, o kterých jsem netušil a chtěl bych autora pochválit za to, že správně vylíčil editor VIM jako prostředí, které si efektivně přizpůsobíte pro vaše editování.

Část o editoru EMACS jsem pouze zběžně prohlédl a nedovolím si ji tedy soudit. Nechápu však proč obsahuje: popis editace emailů a výčet her dostupných v EMACSu.

Známka 4/10.

Vše nejlepší v roce 2009

V jakých číselných soustavách s celým základem se čte nový rok od začátku do konce stejně?

Asi znáte číselnou soustavu se základem 10. Lidé odkojeni počítači znají i soustavy se základem 2, 8, 16. V podstatě jde o poziční zápis čísla s bázi b, kde na pozici ije číslo n (0 <= n < b), které vyjadřuje hodnotu n*bⁱ. Celkovou hodnotu čísla lze získat sečtením hodnot pro všechny pozice

Záznam čísla v poziční soustavě je jednoznačný. Přičemž všechny čísla na pozicích s indexem od -nekonečna do -1 pozice a od nejvyšší nenulové pozice do +nekonečna, lze považovat za nulová.

Palyndromem chápeme slovo, které se čte zezadu i zepředu stejně. Tedy pokud ho zrcadlově obrátíme získáme to samé slovo. Např. abba, oko, a, nebereben. V případě čísel v pozičním zápisu chápu slovo jako sekvenci čísel bez okrajových nul.

A teď výsledek. Číslo 2009 je palyndromem v soustavě se základem.

• 48: [41,41] 41*48+41=2009
• 49: [0,41,0] 41*49=2009
• 286: [7,7] 7*286+7=2009
• 287: [0,7,0] 7*287=2009
• a samozřejmě v jakékoliv soustavě se základem větším a rovnym 2009.

oprava-Trueman

Vítejte na mém novém blogu.

Uvědomuji si, že tento příspěvek je zatím spíš takový testovací. V budoucnu by se na tomto blogu měli objevovat recenze knih co přečtu a zajímavosti co mě chytnou. Rozhodl jsem se, že zúžím témata pro tento blog, aby byl oborově uzavřen. Nechci psát o tématech jemž tolik nerozumím a také dopustit, aby se blog stal smetištěm nesouvislých příspěvků.Protože jsem líný, tak nebudu přispívat tak často a budu se snažit psát jen tehdy, když budu mít co říct.

Na konec bych neměl opomenout co zde budete snad moci nalézt. Hlavním tématem by měli být recenze knih o počítačích, které jsem přečetl (a které jistě nebudou nezaujaté). Dále se zde mohou objevit typy na programování v Pythonu, PHP nebo pro vývoj her.

Pokud mě budete chtít motivovat přispívat, tak se ozvěte v komentářích za podporu nebo jiný názor budu vděčen.