Je na čase za svobodu na internetu začít bojovat

V posledních letech se ze svobodného média jakým je internet zasahováním státních orgánů začíná formovat stejně svobodná služba jako je pošta.

Případy
Komunikace uživatelů začíná být kontrolovaná (naposledy logování emailů). Opravdu věříte, že se tyto informace použijí jen pro hledání teroristů nebo spíš pro potírání lidí s nepohodlným názorem?

Část internetu začíná být cenzurovaná (a opravdu se nejedná jen o Čínu). Za pěknými slovy o cenzuře dětského porna se schovává snaha umlčet nepohodlné zdroje informací. Viz kauze s wikileaks.de a uniklým australským seznamem blokovaných stránek. (kde více než polovina stránek souvisela s politikou).

Různé společnosti bojují o selektivní kontrolu přenášeného obsahu. Mobilní operátoři, aby se zbavili konkurence jiných služeb a zároveň si zajistili co největší krátkodobý zisk. Vlastníci duševního vlastnictví a autorské svazy kvůli snahám zamezit šíření tohoto typu obsahu a mnohdy i velmi odvozených děl.

Odpojování uživatelů od internetu. Buď si nainstalujete náš sledovací program a budete používat námi doporučený software nebo vás při nejmenší možné zámince odstřihneme. A ne abyste provozovali veřejnou WiFi !

Použití obranných prostředků je kriminalizováno - např. britský zákon o poskytnutí šifrovacího klíče autoritám.

Stejně tak je kriminalizována běžná aktivita na internetu. Počínaje prohlížením obsahu. Odkazujete na nepohodlný obsah, šup s vámi na rok do chládku. Ostatně jste si opravdu jisti, že ve vašem počítači není dětské porno? I kdybyste žádné na stránce neviděli, tak v paměti prohlížeče být může... Stejně tak není problém ho na počítač dohrát pomocí trojského koně.

Holt podle pravidla: každý je něčím vinen, tak si nevyskakujte.

První vlaštovka
Internet vznikl a mohl se rozvinout díky tomu, že služba nikdy nebyla přeregulována a byla svobodně k použití pro různé uživatele i aplikace. Je zřejmé, že internet nezůstane stejný jako byl v minulosti, koneckonců i jeho uživatelé se mění. Ale je na nás uživatelích, zda projevíme svůj názor nebo necháme prosadit lobisty všechny tyto nebezpečné trendy. Svoboda totiž není zadarmo. Proto vítám založení první vlaštovky České pirátské strany. Jen navrhuji, aby se nezabývala jen tématem ochrany autorských práv (což je chválihodné, abychom neskončili jak v zemi krále Miroslava, kde je zákázáno zpívat), ale i tématy které souvisejí s internetem celkově. Ostatně nikde není řečeno, že by se na české politické scéně neuchytila liberálně technokratická strana.

Aleš Kubík: Inteligentní agenti

podtitul: tvorba aplikačního software na bázi multiagentových systémů

Kniha má cca 240 obsahových stránek, je brožovaná (a ta moje už má i oslí uši) a vyšla v roce 2004. Kniha o agentových technologiích v češtině od českého autora se jen tak nevidí. Autor se snaží v knize zmapovat celé rozsáhlé téma agentového přístupu k návrhu software.

Na začátku knihy autor popisuje základní abstraktní architektury agentů. Poté se věnuje učení, komunikaci a přesunu agentů mezi architekturami. V poslední kapitole se autor pak věnuje existujícím agentovým prostředím a jazykům pro modelování agentů. Knize bych možná trochu vyčinil příliš široký záběr, který neumožňuje danou problematiku úplně popsat. Kniha se tak stává spíše přehledem a rozcestím na další zdroje. V knize mi přijde problematické přílišné spoléhání na matematický formalismus (v místech kde se dále nevyužívá a možná i čtenáře mate) a pak zabíhání do přílišných podrobností (hlavně v příkladech). V celé knize je použito několik jazyků (přičemž dle mého názoru by stačil pseudokód). Našel jsem jedno místo, kde bylo vynechané slovo, jinak je text s pravopisné a typografické strany v pořádku.

Domnívám se, že u zdůvodnění účinnosti Hayekova stroje (jehož návrh je imho inspirován hlavně vírou v trh) se neporovnávají různé algoritmy korektně. (opomíjí se vliv počtu barev na složitost problému). Srovnání využívá efektivitu při řešení problému jak zkopírovat sekvenci barev kostek postavených v jednom ze 3. sloupců do dalšího sloupce. Přičemž lze manipulovat pouze s kostkami navrchu sloupců. Také velmi podrobné líčení různých technologických aspektů mě nepřišlo šťastné. Pouze podle knihy bych agentový systém nebyl schopen implementovat.

Naopak co na knize oceňuji je kapitola o učení (bohužel se sem nevešli všechny učící algoritmy) a speciálně část o učení reaktivních agentů. Také je trošku možné, že jsem příliš přísný neboť jsem již četl pojednání o agentech o Wooldridge. Rozhodně jsem rád že podobná kniha vznikla a čtenáři neobeznámenému s technologií agentů může poskytnout základní vhled.

Hodnocení 5/10

PS: Sám mám určité vnitřní pochybnosti, zda termín agent přináší něco nového (spíš se domnívám, že jde jen o podobný hype jako dřív byli expertní systémy nebo neuronové sítě). Rád se v diskuzi nechám vyvést z omylu ;)

Šotek ve 115

Skřítek z počítačové učebny 115, který má rád počítačovou techniku (proto tam také bydlí) mi už dlouhou dobu znepříjemňuje život a testuje mou pohotovost a znalosti. Pokud skřítek nic nedělá, tak alespoň upíjí líh z místních fix, takže jsou pořád prázdné. Pravděpodobně má také nějaký vztah k ubrouskům na záchodě, takže je škola už raděj ani nedoplňuje.

Nedávno přepnul vypínač na učitelském počítači vzadu na zdroji. Než jsem na to v časovém presu přišel, tak už jsem si nachystal jeden počítač zezadu jako náhradní. Šotek se nevzdal a vyhodil obraz na projektor, malá masáž VGA konektoru ho pro daný den už ukolébala.

Jiný den se šotek připravil lépe. Pokazil konfigurák Xek pod linuxem, překousal zelený kanál ve VGA kabelu a pokazil ovladač projektoru. Jako zapřísáhlý linuxák jsem se pak musel trápit s Visual Studiem pod Windows (aaa kde tam jsou mé oblíbené VIMovské zkratky). VGA prodlužovák mi administrátor vyměnil a ovladač jsem si zpravil sám. Šotek stihnul jen přehodit baterku a vložit ji s opačnou polaritou.

Docela se začínám děsit co si vymyslí přístě.