Global game jam

Minulý víkend jsem ze zůčastnil malé zajímavé akce. Soutěže možná spíše hecu global game jam resp jeho místní buňky. Abych to vysvětlit, cílem soutěže bylo přemoci své limity a vytvořit počítačovou hru v krátkém limitu 48 hodin. Je zřejmé, že za tuto dobu mohou vzniknout jen jednoduché hry. O to víc mě překvapila kvalita her, jež byli nakonec v klání ukovány.

Ale abych nepředbíhal. Soutěž začla v pátek a tak jsem trochu unavený po celodenní práci vyrazil na křemíkový kopec vyzkoušet své schopnosti. Nejel jsem tam sám, ale s kamarádem, který se uvolil mi dělat grafiku a bral to též jako zajímavou zkušenost (sám je ostatně velký fanda do všech her).

V zasedací místnosti jsme si vyslechli organizační věci, téma a zkoukli motivační video se zívajícím japoncem (u kterého jsem měl správný pocit, že ho plně pochopím na konci soutěže). A pak začli vymýšlet...

Neřekli byste jak je těžké vymyslet originální a zábavnou hru (resp. něco o čem byste uvažovali jako o zábavném). V té chvíli si člověk plně uvědomí o čem je pozice herního návrháře, a že tento člověk není jen snílek, který neumí programovat ani kreslit a tak se rozhodl ostatní kybicovat. Po několika hodinách přemýšlení nám už jakýkoliv realizovatelný nápad přišel skvělý a začali jsme pracovat. Pak přišla noc, kterou jsme se rozhodli strávit na místě. Pár hodin spánku v umělém světle záářivek není odpočinek. Přesto jsme se ráno vzbudili s hrůzou co za tisíckrát ohranou trivialitu se to snažíme udělat.

A tak nastalo další přemýšlení, uvažování přemýlání. Kolem 10. dopolední jsme téma trochu modifikovali a řekli si že to zkusíme a začli opravdu pracovat. Druhou noc jsem strávil doma a celkem odpočatý hru v neděli v kvapném spěchu dokončil. Bohužel né vše se nám do hry vlezlo a něco jsme museli opustit. Celkově jsem však s naší hrou spokojený a na to že vznikla za 2 dni můžeme být právem hrdí,

Na konci jsme byli velmi příjemně překvapení, že úroveň her byla srovnatelná a že jsme nezapadli. Do budoucna se plánujeme soutěže účastnit znovu, protože mimo únavy, bolavých zad ze židle a unavených očich od monitoru nás hřeje pocit, že jsme udělali něco pěkného.

Na závěr bych chtěl ještě zapsat co jsme si ze soutěže odnesli pro příště.

Nápad je to nejdůležitější a příště budeme více odvážní. Hra je cenná kvůli nápadu protože ničim jiným nejspíš zaujmout nemůže a hratelnost je bonus, pokud se vše vydaří. Nebylo dobré se začátku omezovat představami o tom co je hratelné a co ne.

Dostatek kvalitního spánku je rozdíl mezi zombie vývojářem trčícím nad rozdělanou hrou a produktivním člověkem. Za neděli jsem naprogramoval podstatnou část hry a to za daleko kratší čas, jelikož jsem byl odpočat.

Znalost platformy je důležitá, v časovém kvapu se některé věci prostě nedají řešit - nás například nepříjemně překvapilo, že jsme neuměli přehrát muziku, kterou jsme ke hře vytvořili a, že se postavení windows distribuce hry zaseklo na několika problémech s knihovnou SDL_mixer. Exe soubor s hrou jsme vytvořili až po soutěži.

Distribuce hry je u malých her rozhodujícím prvkem toho, zda si hru někdo vyzkouší. Pokud se hra musí stahovat, rozbalovat nebo do konce instalovat je to problém. Tato nevýhoda při velkých hrách mizí. Příště by to chtělo pracovat buď ve flashi nebo javascriptu.

Zvuk je 50% hry, bez zvuku je hra plochá a hráč se do ní tolik nevcítí. Je chybou šidit hru v tomto směru. (spíš člověk odpustí jednodušší grafiku)

Rozdělení práce na hře není rovnoměrné. Je velmi těžké rozdělit si práci rovnoměrně mezi různé profese. Zatímco já jako programátor jsem se cítil pod tlakem deseti atmosfér kolega grafik/zvukař pracoval v klidu a pohodě. Zároveň je náročné koordinovat vlastnosti hry, potřebná doprovodná data a program. Zde je velká výhoda předchozích zkušeností.

Poslední radou je: nebuďte na sebe moc tvrdí, cílem je něco vytvořit něco se naučit, trochu se pobavit a ne změnit svět. To tvorbou hry za 2 dni opravdu nejde.